Skrytá pravda o vašem stravování

Od meditující Hui-Ming Toh, Auckland, Nový Zéland
(Originál v angličtině)

Otevřeli byste lednici, vyndali dvacet talířů jídla, vyhodili je do odpadkového koše a snědli jen jeden talíř jídla? Kdyby to znamenalo 1622 metrů čtverečních deštných pralesů nebo ztrátu téměř deseti metrů kubických vody za jedno jídlo? Samozřejmě byste to neudělali. Nicméně sníte-li jen půl kilogramu masa, toto způsobíte. Konzumace masa způsobuje neefektivnost, ničení našich zdrojů, životního prostředí, nesmírné utrpení zvířat a bude mít škodlivý vliv na naše zdraví. Kdyby vás tedy pohoršovalo upéct si psa k bramborové kaši, proč si tedy opékat jakékoli jiné mírumilovné zvíře?

Zpráva OSN identifikovala, že „krávy, ne auta, jsou největší hrozbou pro naše životní prostředí“. To je důkazem toho, že rychle rostoucí počty stád dobytka jsou největší hrozbou pro podnebí, lesy a divokou zvěř. Chovaná zvířata produkují stotřicetkrát více výkalů než celá lidská populace Spojených států a tato koncentrovaná močůvka znečišťuje vodu, ničí ornice a znečišťuje náš vzduch. Navíc jejich tělesný plyn a hnůj vydává více než jednu třetinu metanu, který ohřívá svět dvacetkrát rychleji než kysličník uhličitý. Jedlíci masa se ze sta procent podílejí na tomto pustošení, které stojí 86 000 liber každou vteřinu. Ale tím, že se vzdáte zvířecích produktů, nebudete za nic z toho zodpovědní.

Dále si naše chuť na maso vybírá daň z naší zásoby neobnovitelných zdrojů.Závratných 2500 galonů vody je potřeba k vyprodukování libry masa, ale oproti tomu je zapotřebí jen 107 litrů vody k vypěstování půl kg rajčat a 256 litrů vody k získání půl kg celozrnného chleba. Polovina vody, osmdesát procent zemědělské půdy ve Spojených státech, téměř veškerá úroda sóji a více než polovina světové úrody obilí se spotřebovává jako krmivo pro chov zvířat. Zatímco my děláme toto, jedna miliarda lidí trpí hladem a podvýživou a dvacet čtyři tisíc dětí zemře každý den podél polí s obilím určeným pro dobytek Západu. Nicméně hlad by ze světa zmizel, kdyby byly naše vzácné zdroje využívány efektivním obhospodařováním půdy pro pěstování plodin k nakrmení lidí.

Jste si vědomi toho, že sto třicet milionů zvířat je zavražděných ročně na Novém Zélandu? Většina zvířat je chována na statcích systémem, který se snaží maximalizovat výstup v minimálních nákladech. Následkem toho zvířata trpí nesmírnou bolestí duševně i fyzicky každou vteřinu jejich života. Jsou nacpána do špinavých, těsných boxů bez oken a nikdy se nebudou starat o své rodiny, hledat v půdě nebo dělat cokoli, co je jim přirozené. Dokonce nebudou cítit slunce na svých zádech ani dýchat čerstvý vzduch až do dne, kdy budou naložena na náklaďáky, které mají namířeno na jatka. Přes devadesát milionů zvířat na Novém Zélandu trpí v těchto podmínkách a mnohá jsou při vědomí, když jsou jim podříznuta hrdla, pak ponechána, aby vykrvácela.

Další krutou praktikou farmářů často bývá odepření potravy ptákům na čtrnáct dní, aby jejich vyděšená těla nakladla více vajec pro spotřebu lidí. A jelikož jsou mužská mláďata nepoužitelná v masném průmyslu, každý rok je jich sto milionů zakopáno zaživa nebo hozeno do pytlů a udušeno. Ba co víc, na jatkách jsou kuřatům podříznuta hrdla a jsou ponořena do horké vody, aby jim bylo odstraněno peří, zatímco mnohá jsou ještě naživu.

Dokonce v nynější době označují farmáři své krávy kvůli identifikaci tak, že jim přitlačí rozžhavená železa na tělo, až bučí v bolestech, následkem toho mají popáleniny třetího stupně. A býčkům jsou varlata odtržená od šourků, vše bez utišení bolesti. Navíc k jejich utrpení půda, na které se dobytek pase, je prosycená chemikáliemi a tyto výpary působí chronické dýchací problémy, které zapříčiňují bolestivé dýchání.

Krávy chované pro mléko jsou opětovně oplodňovány a mláďata jsou jim odebírána, aby lidé mohli pít mléko určené telatům. Jsou několikrát denně napojovány na stroje, jsou geneticky ošetřovány, dostávají silné hormony a jsou intenzivně dojeny, takže jsou nuceny produkovat desetkrát více mléka, než je přirozené. Toto přispívá k nesmírně bolestivému zánětu vemene, kterým trpí až padesát procent dojnic.

Zvířata v dnešních velkochovech nemají žádnou zákonnou ochranu před krutostí, která by byla ilegální, kdyby byla vykonávána na domácích zvířatech: zanedbávání, znetvoření, genetická manipulace a drogové programy, které působí chronickou bolest, zmrzačení a násilné zabíjení. Robert Louis Stevenson, romanopisec a básník, řekl: "Konzumujeme těla poražených zvířecích stvoření kvůli nám tolik vlastní chuti, vášni a orgánům.“ A přece na farmách chovaná zvířata nejsou o nic méně inteligentní nebo schopna cítit bolest, než jsou psi a kočky, o které se s láskou staráme jako o společníky.

Časté zprávy dokumentují, jak krávy skáčou přes 180 cm vysoký plot, aby unikly jatkám, ujdou sedm mil, aby se opět shledaly s telátkem, a plavou přes řeku ke svobodě. Prasata jsou také velice citlivá zvířata, jak objevil Dr. Donald Broom, vědecký poradce britské vlády - "Prasata mají zřejmou schopnost být celkem důmyslná, ještě víc než psi, a také tříletí."

Nejdůležitější krok, který můžete udělat k ochraně naší planety a ke zmenšení utrpení lidí a zvířat, je, stát se vegetariánem. Bezmasá strava bohatá na komplexní sacharidy, proteiny, vlákninu, omega-tři kyseliny, vitamíny a minerály poskytne optimální výživu, zformuje základ pro stravovací návyky, které podporují zdravý život. Přesvědčivé důkazy můžeme nalézt v knize " Čínské studium" profesora T. Colina Campbella, kde se říká: "V dalších deseti letech jedna z věcí, kterou musíte vyslyšet, je, že zvířecí protein je jedna z nejvíce toxických živin ze všech …riziko onemocnění dramaticky vzroste, je-li dokonce jen trochu zvířecího proteinu přidáno do jídla." Studia ukázala, že vegetariánské děti mají vyšší IQ než jejich spolužáci, a že vegetariáni žijí v průměru o šest až deset let déle než jedlíci masa. Navíc je u nich o padesát procent menší pravděpodobnost výskytu srdečních chorob a rakoviny, devětkrát menší pravděpodobnost výskytu otylosti než u jedlíků masa. Vegetariánská jídla nám poskytují veškeré živiny, které potřebujeme, bez nasycených tuků, cholesterolu a jedovatých látek.

A naopak mnozí argumentují, že rostliny jsou také živé. To je pravda, ale rostliny mají jen deset procent vědomí, zatímco zvířata mají vědomí ekvivalentní lidem. Rostliny se nemohou přemisťovat, proto by byl vjem bolesti zbytečný. Tudíž se rostliny naprosto fyziologicky liší od savců. Odříznete-li ze stromu větev nebo odstraníte-li lístečky, pokvete a poroste více. Na druhé straně zvířata netouží po rozvětvování. Když odříznete nohu krávě, můžete očekávat, že jí dorostou další čtyři nohy?

Chov zvířat pro jídlo způsobuje na Zemi katastrofy. Životní prostředí, zdroje a naše zdraví se zhoršují, a přestože většina z nás aktivně nepřehlíží zabíjení, lidé si vyvinuli zvyk, podporovaný společností, konzumace masa bez jakéhokoliv skutečného uvědomění si toho, co bylo prováděno zvířatům, která jíme. Říká se, že "jedna návštěva jatek z vás udělá vegetariány na celý život. Protože to jsme my, kdo způsobili, že křičí bolestí a strachem." Rozhodnete-li se tedy opět někdy, že si opečete mírumilovné zvíře…, vzpomeňte si, že konzumujete maso někoho rovnocenného vašemu velice milovanému domácímu zvířátku. Ale jediný rozdíl je, že toto zvíře bylo utýráno.

Na následujících webových stránkách je mnoho šokujících obrázků:
http://www.goveg.com/photos.asp
http://www.viva.org.uk/photogallery/galleryindex.htm

Prosím, najděte si globální mapy dopadu chovu skotu na životní prostředí na následujících adresách :
http://www.virtualcentre.org/en/library/key_pub/longshad/a0701e/A0701E09a.pdf

* Autorkou je sedmnáctiletá studentka v posledním ročníku střední školy. Článek byl hodnocen v rámci školy a ona za něj obdržela nejvyšší ocenění.